Promítání v divadle Dobeška

Kočky, Druhé dějství, Bába

Ve středu 10. února 2010 diváci měli možnost v pražském divadle Dobeška vidět v rámci promítání studentských filmů Terezin snímek Kočky. Jak vlastně celý filmový večer dopadl?

Prvním snímkem v pořadí bylo dílko nazvané Bába. Navzdory tomu, že mu už nějaký ten rok je, že je to snímek úspěšný a na internetu o něm naleznete spousty zmínek, někteří diváci na sedadlo v hledišti usedli jako diváci neznalí a nechali se tak překvapit. Příjemně, přestože některé obrazy ve filmu daly divákovi ochutnat, jak také může jednou život vypadat.

Možná právě protože Bába na diváky velmi zapůsobila, nedovedli pak někteří přesně pochopit, proč druhý promítaný film v pořadí - Druhé dějství - byl tak prázdný. Jako divák jsem střídavě Martinovi, překladateli, střídavě jeho ženě Cílii, střídavě dokonce oběma naráz měla chuť vlepit facku za jejich neschopnost komunikovat a věci řešit. Nekonečně dlouhé a ubíjející nudné záběry pak tuto iritaci přenášely až do stavu zdánlivě bezdůvodného chichotu. Nutno však uznat, že stejně tak jako Bába i Druhé dějství ukázalo, jak prostě jednou může vztah a život dopadnout.

Teprve jako třetí byly promítány Tereziny kočky. Scénář jsem měla možnost číst už před natáčením, a tak jsem se potutelně usmívala a čekala na konec; byla jsem zkrátka zvědavá, jaký obraz zlínští filmaři vytvořili k příběhu, který mě kdysi tak mile pobavil. Krásná Helena a krásný Radek mají na oko krásný vztah. Co si o tom myslí želvovinová kočička na okně jejich ložnice se sice divák nedozví, zato však v závěru filmu pozná, jak takové krásy života mohou skončit. Nechte se překvapit nevděčnými kočkami (více o filmu možno přečíst přímo na www.kocky-film.cz).

Večer to byl příjemný, nakonec i pořadí těch snímků vyšlo zřejmě tak, jak vyjít mělo. Pakliže budete mít možnost při kulturních toulkách na Kočky narazit, určitě si nenechte tuto příležitost ujít (pozn. taková příležitost byla např. v červnu 2011 v Plzni na akci Duha v Plzni 2011).

Edita