Srpen 2011

18. srpna
V posledních dnech mám ve snech strach a není v nich pro mne místo. Naposled jsem došla na jakousi autobusovou zastávku u dálnice a přijel pro mne pouze vozík se dvěma místy. Doběhla jsem se podívat na jízdní řád, jestli je to můj spoj (číslo 19), a když jsem se vrátila, obě místa obsadil heterosexuální pár. Řidič byl divný. Byl to starý muž, při pohledu na něj jsem měla jednoduše pocit, že mu vůbec nemohu vysvětlit, že dopravu jsem si objednala já. Vzdala jsem to. K jízdě stejně nedošlo. Pár si s mužem-řidičem sedl ke stolu a něco řešili. Podívala jsem se na pruhy dálnice. Nikam to nevedlo.

Červenec 2011

13. července
Česala jsem si vlasy před zrcadlem, zpočátku byl účes pěkný, vlasy byly o něco vlnitější a bohatší, než ve skutečnosti. Avšak po chvíli hraní si s nimi jsem objevila, že vlasy mám plné lupů.

29. 6. - 11. 7. 2011 Řecko - Korfu - Agios Georgios - Vila Lola - Rohový pokoj - Postel v rohu
Sny se neustále točily kolem tématu smrti a devadesát procent snů jsem strávila v období základní školy. Zdá se, že změna prostředí a životního rytmu - téměř žádný stres a mnoho nových podnětů - daly nevědomí novou sílu k předhazování snových témat k vyřešení. Ve snech jsem často přicházela o končetiny nebo umírala, jednou jsem byla stařena se zlomenou páteří. Ve věku školní docházky jsem řešila stresové situace, konflikty, chodila na záchod nebo záchod hledala. První noc v ČR po návratu zpět se odehrávala na střední škole. Potkala jsem IK a chtěla ji obejmout na uvítanou. Odmítla mne. Ve snech jsem v Řecku od něčeho upustila. Ve skutečném životě chystám pár změn. Co se spánku týče, byla to náročná dovolená, ale psychika si neskutečně odpočinula.

Červen 2011

20. června 2011
Upadla jsem na zem a někdo mi prostřelil hlavu. Dívala jsem se na krev, která po mojí hlavě na zemi zbyla. Když jsem si uvědomila, co se stalo, dvakrát za sebou jsem pronesla větu: "Jsem absolutně čistý člověk." Pak jsem se jako duch vznášela prostředím, které se prolínalo mezi lodí Battlestar Galactica a bytem. Objevila jsem kout, kam mnozí lidé nikdy nedošli. Byl to utajovaný pokoj majitele celého komplexu. S úctou jsem si místo prohlédla. Trochu mě děsilo, že něco tak obyčejného je třeba skrývat. Bylo tam pár židlí, stůl, televize. Takový normální pokoj.